Přehrada Těrlicko

Neděle 5.Září 2010
Údolní nádrž na Stonávce v Těrlicku byla vybudována v letech 1955 až 1964 za účelem zásobování dolů a Třineckých železáren provozní vodou. K dalším účelům nádrže patří povodňová ochrana níže ležícího území, nalepšování minimálních průtoků ve Stonávce pod nádrží a využití nádrže pro rekreaci. V souvislosti se zajišťováním provozní vody pro Elektrárnu Dětmarovice byla nádrž v polovině sedmdesátých let posílena výstavbou přivaděče z Ropičanky. Zemní přehradní hráz se šikmým sprašovým těsnícím jádrem má celkový objem 770 000 m3. Do stabilizační části hráze z místních štěrků a štěrkopísků byla částečně použita i vypálená haldovina. Podloží hráze náleží k vnějšímu pásmu karpatského flyše, pro něhož je typické střídání břidlic, jílovců a pískovců. Pod hrází je provedena jednořadá injekční clona. Základní technické údaje Povodí nádrže 82 km2, Délka hráze v koruně 617m, Max. výška hráze 25m, Celkový objem nádrže 27,4 mil. m3, z toho objem zásobní 22 mil.m3, retenční 4,7 mil.m3, stálý 0,7 mil.m3. Délka záplavy 6,2 km. Šířka záplavy 530 m. Zatopená plocha 267,6 ha. Zaručený odtok 1,04 m3/s. Hladina dosahuje průměrné nadmořské výšky 270 m. V blízkosti nádrže se nacházejí tři veřejné pláže, loděnice s půjčovnami loděk a sportovních potřeb. Největší atrakcí se stal vlek pro vodní lyžování, který je jediným zařízením svého druhu na Moravě a ve Slezsku. Kromě klubu vodního lyžování provozují na přehradě svou činnost dálkoví plavci a dva oddíly jachtařů. Rozšířeno je zde rovněž rybaření a sportovní rybářství na mimopstruhové vodě a působí zde mezinárodně úspěšný klub sportovního potápění. V okolí přehradního jezera je řada ubytovacích a stravovacích kapacit - veřejná tábořiště, autokempy, dětské chatové tábory, rekreační zařízení a desítky soukromých chat. Za pěkného počasí je možno z nejrůznějších míst obce Těrlicko obdivovat panoráma nedalekých Beskyd. Nejrozsáhlejší pohled se naskýtá z Babí hory - nejvyššího místa obce (423 m), po jejímž úpatí vede modře značkovaná turistická stezka. Návštěvníkům se nabízí překrásný výhled nejen na Beskydy, ale i na značnou část Těšínského Slezska. Zahlédnout můžeme i nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd Lysou horu (1323 m), dále Travný, Prašivou, Javorový a mnoho jiných vrcholů. Také během provozování vodních sportů na hladině Těrlické přehrady lze pozorovat nejbližší beskydský vrcholek Prašivou (843 m). K úpatí této nepříliš vysoké, ale turisticky velmi zajímavé hory, je možno podnikat i nenáročné cyklistické túry. -------------------------------------------------------------------------------- Naučná stezka Těrlické mokřady Naučná stezka vede podél meandrů vodního toku Stonávka v horní záchytné nádrži vodního díla Těrlická přehrada zajímavým přírodním prostředím lužního a mokřadního charakteru. Navazuje na rekreační území hlavní nádrže Těrlické přehrady využívané především k sezónní letní rekreaci zaměřené na koupání, slunění a vodní sporty. Naučná stezka vhodně doplňuje a zpestřuje nabídku rekreačních aktivit nejen ve spádové oblasti Těrlické přehrady, ale i přehrady Žermanické, vhodně se dá využít i její funkce výchovné pro doplnění učiva biologie a navazujících předmětů. Návštěvních se na informačních tabulích seznámí nejen s řekou Stonávkou, ale i s hlavními dřevinami a rostlinami lužních lesů a vodních ploch a jejich zajímavými obyvateli. Získané informace si ihned může ověřit a doplnit vlastním pozorováním. Trasa je dlouhá cca 2,5 km a navazuje na modře značenou turistickou trasu Frýdek Místek - Žermanická přehrada - Těrlická přehrada - Český Těšín. Je vedena převážně po vrstevnici na rozhraní mezi hranicí záchytné nádrže vodního díla Těrlická přehrada a přilehlých lesních pozemků. Informační tabule jsou rovnoměrně rozmístěny po celé délce trasy na místech umožňujících výhled na přilehlé vodní a mokřadní plochy a pozorování života na nich. Trasa je přístupná celoročně, v případě déletrvajících dešťů jsou její části zamokřené. Je neprůjezdná pro cyklisty. Turistické cyklotrasy Přes obec Těrlicko a kolem Těrlické přehrady vede hlavní trasa cyklistického okruhu Euroregionu Těšínské Slezsko v délce 220 km: Bohumín - Chalupki, Havířov, Těrlicko, Koňakov, Smilovice, Třinec - Guty, Jablunkov, Bukovec - Jasnowice, Nowa Osada, Wisla, Skoczow, Cieszyn, Kaczyce, Ruptawa, Uchylsko, Bohumín - Chalupki Doprava Obec Těrlicko leží na významné dopravní ose spojující Ostravu, Havířov a Český Těšín s přechodem do Polska a na Slovensko. Hromadná doprava návštěvníků do oblasti vodní nádrže je pouze autobusová. Železniční trať vede mimo území Těrlicka - nejbližší železniční stanice a zastávky jsou na celostátní trati ČD na území Havířova a Horní Suché. Návštěvníci používající železniční dopravu musí proto následně použít dopravu autobusovou. Přístupovými silnicemi pro automobilovou dopravu jsou silnice I. třídy č. 11 (úsek Ostrava - Havířov - Český Těšín), II. třídy č. 474 (Dětmarovice - Orlová - Havířov Životice - Těrlicko - Hnojník) s dalším pokračováním po silniční síti na Třinec, Mosty u Jablunkova a Slovensko a silnice III. třídy č. 4743, přivádějící dopravu od Karviné přes Albrechtice. Všechny jsou vedeny blízkým okolím vodní nádrže a vytvářejí kolem ní neúplný okruh, dotvořený místní komunikací. Pro vedení cyklistického provozu jsou v území vyznačeny dvě turistické cyklotrasy. Dálková cyklotrasa č. 56 vedená od hraničního přechodu s Polskem v Bohumíně po hraniční přechod do Polska v Bukovci, obcházející severní polovinu nádrže a regionální cyklotrasa č. 6100, spojující trasu 56 s Českým Těšínem. Na tyto trasy se napojuje systém místních tras, vedených vesměs po místních komunikacích, které přivedou cyklisty k vodní nádrži z širšího zájmového území. Z Ostravy je k Těrlické přehradě po silnici vzdálenost zhruba 20 km, z Karviné 10 km, z Třince 17 km. Těrlicko - historie Malá obec, kterou v uplynulých stoletích prošla snad všechna vojska, která se vyskytovala na našem území... První písemná zmínka o Těrlicku pochází z roku 1229. Kromě samotného Těrlicka jsou v této listině zmiňovány i okolní osady Orlová, Doubrava, Chotěbuz, Vrbice, Záblatí a Žukov. V roce 1429 byla v Těrlicku přítomna husitská vojska. Nebyly zde ale podmínky aby husitství zapustilo hlubší kořeny a slezské obyvatele dá se říci minulo. I v dalších letech procházela Těrlickem mnohá vojska. V roce 1620 zde táhlo ruské vojsko, v roce 1626 zde přezimovaly zbytky Mansfeldova a dánského vojska a konečně v letech 1646 až 1647 se zde několikrát zastavily vojska švédské. Švédské vojsko ale vesnici drancovalo a přineslo zde bídu a utrpení. V roce 1683 obklíčila armáda sultána Kara Mustafy Vídeň. Na pomoc se jí vydal polský král Jan Sobieski a část jeho vojsk se zastavila v Těrlicku. Z této zastávky se do dnešní doby v obci dochovaly polské mince. Na začátku 18. století, v roce 1705, byla v údolí Stonávky postavena nová dřevěná školní budova, kterou navštěvovalo 147 žáků. O 15 let později byla v obci postavena také první zděná stavba. Další vojsko se v obci zastavilo v roce 1741, tentokráte to bylo pruské vojsko krále Bedřicha poté, co dobylo Těšín. V roce 1742 se občané Dolního Těrlicka vykoupili z roboty a stali se svobodnými osadníky. Počátek 19. století také nezastihl obec nejlépe. V roce 1805 obcí procházela ruská vojska po bitvě u Slavkova a přivlekla s sebou do obce choleru, na kterou zemřelo mnoho místních obyvatel. V roce 1863 bylo Těrlicko rozděleno na Dolní a Horní. 28.7.1920 bylo rozhodnutím Rady komisařů připojeno Těrlicko k Československu. 1.10.1938 byla obec ale obsazena polským vojskem a byla přičleněna k Polsku. O necelý rok později, 1.9.1939 vrhla do obce fašistická vojska. Obec byla osvobozena 3.5.1945 jednotkami 81. střelecké divize plukovníka Tětěnka. V roce 1955 se začala budovat místní Těrlická přehrada. Sloužit svému účelu začala v roce 1962. V roce 1964 došlo k opětovnému sloučení Dolního a Horního Těrlicka v jednu obec.
V kategorii Tipy na výlety • • Nahoru

Komentáře